Zápisy z kroniky za rok 2014 (pzn. Nejsou srovnané podle data )

Předčasný výprask

Ač do Velikonočního pondělí chyběl přesně týden, náš velkolepý mančaft si už pomlázku vybral. Za teploty pod nulou a v ostrém ledovém vichru nám chlapci z Malé Strany vyprášili kožichy, že to bolelo i sibiřské soboly. První špatnou zprávou bylo dlouhodobé zranění Tomáše, druhou absence Míly. Začátek jsme ještě zachytili, i když do ligy navrátivší se Krtek, musel předvádět veškeré své umění. Po úvodním gólu soupeře jsme rychle zareagovali a Venca vyslal DANA na zteč. Byla devátá minuta a vše hezké skončilo. Potom na hřišti existovalo již jen jediné mužstvo (my to nebyli) a Matějská pouť se přestěhovala do Záběhlic. My jsme vypadali jako klauni a kašpárci a Malostraňáci si otevřeli střelnici.

VENCA dodal šťávu

Se sluncem na obloze i v duši jsme rozehráli další mač. Místo absentujících Toma a Dana naskočili Zdeněk a Venca. Již v 10 s. utekl Jája, ale gólmana neprostřelil. Ve druhé minutě si zajistil respekt na place Míla několika stahovačkami a ve třetí zacentroval Pingl a VENCA stehnem zajistil vedení. Aby toho nebylo málo za pár minut napálil Pingl tyč. Miminka jen koukala a žebrala o výměnu pemprsek. Ovšem my jsme je dále dusili - v 15. opět Jája nevyzrál na gólmana, posléze Jardův únik neprošel brankářovýma nohama.

Po změně stran se naše dominance postupně vytrácela, s tím, jak docházely síly. Přesto jsme měli vývoj utkání pod kontrolou, pouze ubylo šancí. Ve 43. rychlý protiútok oživil Venca patou na JARDU, který zamířil pod víko. Miminka vyplivla dudlík a nadechla se k závěrečnému náporu, v němž sice umazala Krtkovi čisté konto, ale jinak zoubky ještě nenarostly. Výborně vybojovaný mač s řadou hezkých akcí. Jen houšť.

Když se nechce bránit

Bylo nepěkno a pršelo. A náš fotbal se počasí blížil. Nutno předeslat, že Krtek nezažil zrovna utkání, které si založí do zlatého fondu pro vnoučátka, ale výpomoc ostatních byla tristní. Pokud ve 14. prohráváte 0:4 je to chyba celého týmu. Po minulém vítězství všichni moc chtěli - ale veskrze dopředu - k čemuž je nutil neúnavný Roman. Bránit se a vracet to nebylo příliš sexy. Teprve po Romanově gólu z přímáku v 19. jsme se maličko zmátořili. Nejdříve Míla nedal nabízenou tutovku, Bobo zazdil z jednoho metru (příště o jedno méně) a Radkovo sólo přes celé hřiště gólman zpacifikoval.

Po obrátce se moc nezměnilo. Soupeř útočil do odkryté obrany a my se pokoušeli chabě kombinovat. Hezká akce byla po ose Roman - MÍLA, když jsme dokázali proměnit přečíslení, vzápětí však Míla nedal hlavou. Po dvouminutovce, ve které skóre vyhřezlo na krutých 2:8, tečoval BOBO, načež oko zaujatého diváka potěšil nádherný atak, kdy po ose Jája - Jarda - BOBO došlo k vyšachmatizování soupeře a uzavření výsledku na 4:8.

Circum venit baculum*

Dny, kdy jsme měli někoho na střídání, či alespoň se sešla celá sestava, jsou zřejmě definitivně pryč, takže jsme si - po výpadku Haldy - museli zahrát známou dětskou hru a do brány šel Jarda. Opět v džínách a bílé bundě, což se hodilo, neboť nepříjemně mrholilo a byla kosa. Zápas se odvíjel dle předpokládaného scénáře, neboť soupeř byl slaboučký jak ruská měna, takže se vše změnilo ve střelecké dostihy TOMÁŠE s DANEM. Ve 20. bylo skóre 4:0 a očekávala se desítka. Jenže v poslední minutě vyrobil Bobo kiks, Jarda ztratil neprůstřelnost a ještě se nasral.

Vyústěním byl nástup Krtka do brány na druhou směnu a Jardovo zapojení se do útočných aktiv, čímž jsme alespoň získali jednoho na střídání. Když si výše zmínění režiséři splnili své hattricky, začalo se hrát stylem vše na JARDU a ten se dočkal pět minut před koncem po rohovém kopu. Celkově to byl naprosto pohodový zápas s hromadou gólů, který zakončil naše podzimní úspěšné tažení. Haj hou!!!

* Pro ty, jež minulo vzdělání v klasických jazycích, je toto latinský název antické obdoby hry Chodí pešek okolo. TP

Vzpoura juniorů

Bez kapitána, Jáji a jeho „pizzeristů“ a s Vénou na lajně. To měla být předzvěst věcí příštích. Jenomže jsme, teda alespoň já, nečekali, jak se naše mládí utrhne! Oba měli dva zápasy manko, tak proto byli asi tak nadržený.

Po úvodním oťukávání se, rozehráli své představení – já na bráchu, brácha na mě, + Krteček k tomu a po pěti minutách bylo skóre 4:2 pro nás!!! Pak se Staník asi zdravě naštval a do poločasu měl zavřeno! Za to my jsme pokračovali v kanonádě. Kuriózní gól dal Bobo. Kolenem do tyče, břevna a do sítě. Ale největší parádu předvedl Jarda. (Sorry, o tomto se zmínit musím?!). Zavzpomínal na svá zašlá léta slávy, vydupal beka tak děsivě, že ten mu přenechal míč, ještě dostal jesle, obešel i gólmana a ač druhý bek v bráně vše jistil - láptí zavěsil!!! A byla půle.

Do té druhé jsme vstoupili, zřejmě pod vlivem výsledku, dosti ležérně, neboť to náhle bylo 7:5 a Pípy cítili šanci. To zase vytočilo Jardu a šel raději střídat. Naštěstí ostatní pochopili, že teda takhle ne, Pípy pomalu přestávali tlačit a my si došli pro nejvyšší výhru v lize od roku ….. (pětibokej má Hájos). Poslední a rozhodující trefu v závěru přidal vynikající Pingl, kterou jsem bohužel problil. Dvouletku si zkrátil o šest měsíců! (26.11.12) A do listiny se zapsali všichni aktéři – hej hou.

Concerto grande Vyprahlato

V ostrém slunci jsme naladili náš orchestr ke skvělému výkonu. Sedmero zbabělých se ukázalo jako bandou snaživých nekoplů, a tak jsme mohli pokračovat v ostrostřelbě z minula. Dva góly TOMÁŠE zkraje zápasu + Jardova tyč nás uklidnili. Režii zápasu pevně svírali Dan s Tomášem a rozdávali lahůdkové balóny. Po jednom z nich přeloboval Jarda brankáře a z prázdné brány vytáhl míč rukou obránce. Penalta! Za těchto okolností musel nastoupit jako exekutor KRTEK, jenž suverénním proměněním přidělal vrásky kronikářům.

Po obrátce jsme během tří minut vstřelil tři góly, a když ve 49. MÍLA donesl míč na prsou až do sítě a zvyšoval na 9:0, chtěli diváci desítku (nikoli pivo) a nulu. Ale osud, Bobo a Jarda byli proti. Osudu nelze nic vyčítat, Bobo zrobil cmindu, čímž smázl Krtkovi nulu - JUDr. Bradáčová zahajuje vyšetřování možné korupce - a Jarda nejdříve přestřelil prázdnou bránu, posléze měl krátké špunty. Za to se všem odměnil, když při střídání zapomněl nos v oku sítě a zkoušel, co více vydrží. Ale celkově to bylo nádherné představení!!

Radost se koukat

Velmi příjemné počasí přilákalo zatím největší množství diváků, za což se borci na hřišti odměnili výborným výkonem. Sousedi v tabulce vypadali zpočátku trochu vystrašeně a naší kombinační hru nestíhali bránit. Proto již v 7. TOMÁŠ z rozehraného rohu zajistil vedení. V 15. duo Venca + MILAN předvedlo ukázkovou akci, kde největší roli hrála pata. Ve 20. si Venca zopakoval příhru - tentokrát přes celé vápno a JARDA se nemýlil. V těchto fázích zápasu jsme hráli úžasný fotbal, jemuž bylo veřejně aplaudováno.

Po změně stran jsme poněkud povolili a do hry se více dostal také Krtek. Ovšem pouhou minutu trvala radost soupeře ze snížení, neboť Pingl vyslal JARDU na strastiplnou pouť argonautů a ten svého klasického Jágra dokázal zakončit bezchybně. Torzoo se ještě vzmohlo na poslední nápor, nám trochu docházel dech, ale výsledkem bylo pouhé jednogólové snížení. V poslední minutě utekli Míla s TOMÁŠEM a v situaci 2 na nikoho ukončili zápas. Je veliká škoda, že po takto vydařené sérii se musíme loučit s Čongama a zbylé zápasy dohrávat na vzdálených hřištích. Přesto, hoši děkujem!!!!

Úvod plný hattricků

Ač kalendář hlásal 1. září, celý den pršelo. A plačtivo bylo i na naší soupisce, kde nejenom chyběli hráči, ale i registračky. Přesto jsme nezačali špatně a v 7. DAN poprvé prostřelil vysokého gólmana. V 9. byl Jarda v brake, loboval brankáře do břevna a odražený míč maradonovsky plácl do sítě - tentokrát bohužel neplatil! Poté se polovina mnemotechnické pomůcky písmen vyjmenovaných slov nadechla k většímu odporu a výsledkem bylo množství nepřesných střel a vyrovnávací gól. My jsme ke konci půle kontrovali třemi gólovkami.

Po změně stran jsme pokračovali v náporu, který korunoval Jarda dloubákem a la Bělehrad - 2:1. Soupeř otevřel zadní vrátka a dělal bububu. Jenže to se konečně dostal do varu Roman, který se předtím zbytečně vyžíval v přílišném individualismu, a začal přesně nahrávat. Soupeře zlomila třetí branka - po skvělé kombinaci Roman - DAN. Protivník rezignoval na obranu a naše útočné protiakce měly punc šachových velmistrů. Nejprve VENCA a po minutě DAN (dokončil hattrick) dávali v podstatě do prázdné branky. A na všechny tři nahrál Roman! Takže skvělý start!!!

Šok! Pátá výhra v řadě

No jo, na týmy z čela tabulky my umíme! A kdo by to čekal, v této sestavě, že? Viky může smutnit, že se na ten výlet nevydal. Jenže jsme nasadili přípravu na Základně, na hřišti bojovnost, a nějakou nadstavbu k tomu. Juniory z Vibromaxu, jejichž věkový průměr byl vyšší než ten náš, jsme k ničemu pořádnému nepustili. Pár střel z dálky šlo mimo a dvě zapeklité situace vyřešil výborný Krtek, který ke gólu z minula, dnes přidal i asistenci na druhý gól! Pak ještě Pingl namasíroval soupeři srdce krásným nártem. Vítěznou trefu zajistil Jarda po Danově přihrávce v poslední akci prvního poločasu. V závěru jsme mohli přidat i třetí, ale to by Tomáš s Danem nesměli hamounit! Chudák Jarda sprintuje v 56. přes celej plac a oni ho normálně ignorovali, šmejdi. Dan trefil ještě dvakrát tyčku a jeden nám sudí za stavu 0:0 neuznal! Prý jsme neházeli aut z místa, kde opustil míč hřiště?!?!?! Kaňkou mače je zranění Boba, snad se dá za týden do richtiku. A tak vzhůru, po letech na „bednu“, vydělat alespoň pětikilo. Howgh.

Chybičky se vloudily

Rozžhavený večer na severu Prahy nám body nepřinesl. Posílili nás Halda a oba mladí piceristé, kteří nahradili chybějící. Na malinkém hřišti, obklopeném hokejovými mantinely, se hrál oboustranně rychlý a kombinační fotbal. A Roman měl hned ve 2. loženou tutovku. V 8. nás Krysy vyšachovaly a slabou střelu si biliárově přehazovali Radek s Haldou, až zapadla do sítě. Po druhém inkasovaném gólu jsme ještě zvýšili obrátky a TOMÁŠ snížil na 1:2. Když jsme již mysleli na občerstvení o půli, podskočil Halda lob z půli hřiště a přestávka byla nakyslá.

Jenže již v 35. předvedlo duo Tomáš - ROMAN nevídaný ťukes a opět jsme žili. Jak už to tak bývá, Krysáci začali brečet kvůli každému doteku a kouskovali hru. Od 50. jsme vše vrhli do útoku, Halda předváděl vzorové libero a vytvořili jsme si minimálně tři šance volající po gólu (především chlapci od pece). Pravdou je, že do útočící obrany několikrát vletěl soupeř a mohl a měl skórovat, ale výsledek se již nezměnil. Přesto jsme podali výborný výkon a bod nám měla paní spravedlnost přiznat!